Bhútán

Kouzlo zapomenuté země

Bhútán je malá země v srdci Himalájí. Jedná se o vlastně o Bhútánské Království, které je obestoupeno na jihu, východě a západě Indií a na severu Tibetem. Odtud také nese své jméno Bhútán, což znamená „Okraj Tibetu.“ Do nedávné doby izolovaná a zapomenutá země, která je silně a všudypřítomně prostoupena duchem tibetského buddhismu.

Díky dlouho trvající izolaci od okolních vyspělých zemí se v Bhútánu zachoval původní život a hodnoty. Je zde zakázán prodej tabákových výrobků a jako jediná země na světě je u ní, v souladu s učením tibetského buddhismu, na prvním místě velké národní štěstí před hrubým domácím produktem. Tak definoval svoji rozvojovou politiku bhútánský král v r. 1972 na začátku jeho panování a bhútánská vláda se snaží touto myšlenkou řídit dodnes. A až poměrně nedávno, v r. 1999, byly v zemi zavedeny některé televizní kanály a internet.

Koho by více zajímal pojem hrubé domácí štěstí, podívejte se na video,
ve kterém o něm Lilia Khousnoutdinová mluví: Hrubé domácí štěstí u nás.

Bhútán je typicky hornatá země, tvořená až sedmitisícovými zasněženými vrcholky Himalájí, ledovcovými řekami a jezery na severu. Na jihu se rozprostírají nížiny porostlé jak původními pralesy, které jsou v některých místech proměněny na obdělávanou zemědělskou půdou. Právě i díky nelehké dostupnosti a samozřejmě také s přispěním svých králů si země zachovala svou neopakovatelnou kulturu.

Bhútán byl až donedávna jednou z nejchudších zemí a až v posledních letech se s rostoucí ekonomikou pomalu zvyšuje životní úroveň jejích obyvatel (nebo možná by bylo vhodnější napsat, že životní úroveň obyvatel se více podobé naší životní úrovni?). Velkou měrou k tomu přispívají přírodní zdroje země a to zejména vodní energie. Další nezanedbatelnou část tvoří i příjmy z cestovního ruchu, který je v Bhútánu poměrně nový a stále vládou regulovaný tak, aby cizinci nenarušili chod tradičního způsobu života.

Bhútán je možné navštívit pouze v organizovaných skupinách a to jen v určitých oblastech, nikdo kdo ale Bhútán navštívil snad nelitoval. Cestovatelé mohou vidět nádhernou zachovalou panenskou přírodu a mohou obdivovat četné starobylé buddhistické kláštery, nedobytné pevnosti i krásu zasněžených hor a himalájských údolí. Podnikat nejkrásnější a nejtěžší vysokohorské treky na světě a účastnit se mnohých slavností, obřadů a rituálů, spojených s uctívaním zdejších náboženských tradic. Na rozdíl od mnohých památek v našich vyspělých zemí zde staré kláštery a středověké památky žijí bohatým životem a jsou součástí každodenního života nejen původních domorodců, ale jejich sílu a mystičnost mohou okusit i lidé, kteří se do Bhútánu vypraví. Mohou obdivovat unikátní architekturu a bohaté malby na klášterech i zdech bhútánských domů, znázorňující jak mužské pohlaví, které značí symbol plodnosti, tak i umělecké znázornění odvážných tantrických praktik. Je to zejména hinduismus, který zde přikládá kultu plození velký význam.

Snaha Bhútánu o zachování a rozvíjení vlastní kultury se projevuje vedle udržení nedotčené přírody také v tradičních řemeslech jako je tkalcovství, řezbářství nebo zemědělství. V Bhútánu po generace neznali slovo umění, nemuseli ten výraz používat, lidé vyrábějící překrásné výrobky byli umělci zcela přirozeně a nebylo nutné o tom mluvit. Jednou z rozšířených činností je výroba látek a šití oděvů, národních bhútánských krojů nebo tradičních uniforem, které se i v rámci jednotlivých škol a úřadů liší svým provedením. Muži nosí dlouhé sukňovité zástěry rozmanitých vzorů v délce po kolena doplněné podkolenkami a ženy tradiční kiry – více informací o tradičním ženském kroji si můžete přečíst v článku Pohádka o tom jak se Bhútánská kira proměnila na evropské večerní šaty.

Bhútán je sice stále ze "západního pohledu" jednou z nejchudších zemí na světě, ale zároveň je to místo, kde jde pokrok ruku v ruce s tradičními hodnotami a buddhismus zde prostupuje celým životem obyvatel země, což se projevuje i ve všudypřítomném klidu a úsměvech místních obyvatel, kteří si snad své štěstí a duši udrží i v moderní době.